Starobrněnský klášter je místem zrodu dějin města Brna, kde žily nejprve sestry cisterciačky, svá nejvýznamnější díla zde složili Pavel Křížkovský či Leoš Janáček. V neposlední řadě se stal azylem pro Gregora Johanna Mendela, který se zde věnoval svým pokusům a bádání.
Klášter založila roku 1323 česká a polská královna vdova Eliška Rejčka pro ženský řád cisterciaček. Klášter se však budoval po dobu 50 let a jeho finální podoby se již Eliška Rejčka nedožila. Byla pochována do přilehlé baziliky Nanebevzetí Panny Marie (její hrob je označen kachlí s písmenem E.) Klášter řádovým sestrám sloužil takřka pět století, později se stává domovem augustiniánských mnichů.
Právě místní klášter byl v Mendelově době centrem vzdělanosti a poskytl tak mladému géniovi azyl, možnost se vzdělávat a věnovat svým pokusům. A právě zde se zrodil nový vědní obor – genetika.
