Život Gregora Johanna Mendela
Gregor Johann Mendel (20. července 1822 Hynčice – 6. ledna 1884 Brno) byl přírodovědec, zakladatel genetiky a objevitel základních zákonů dědičnosti. Působil jako řeholník řádu Augustiniánů a později jako opat kláštera na Starém Brně.
Johann Mendel se narodil 20. července 1822 v rodině německy mluvících drobných zemědělců v Hynčicích (německy Heinzendorf bei Odrau) ve Slezsku v domě čp. 58 (nyní čp. 69) Antonu Mendelovi a matce Rosině rozené Schwirtlich. Dnes jsou Hynčice část obce Vražné v okrese Nový Jičín v Moravskoslezském kraji. Rodný dům J. G. Mendela je poměrně rozsáhlý rolnický statek, který byl v roce 1966 zapsán jako kulturní památka.
Pokusy s hrachem
V prostorách augustiniánského kláštera konal Mendel v letech 1854 až 1864 pokusy s křížením hrachu, aby zjistil, jak se dědí jejich jednotlivé znaky. Na své pokusy se pečlivě připravil a nebylo náhodné, že si k tomu vybral právě tuto rostlinu, neboť přesně věděl o jejích přednostech. Z obchodů si sehnal 34 odrůd hrachu a dva roky pak sledoval stálost jejich znaků.
Poté si nakonec vybral 14 odrůd, které vykazovaly dvojice sedmi dobře rozlišitelných znaků (například dvojice odrůd se žlutými semeny a zelenými semeny nebo fialovými a bílými květy apod.)
Přednášku o výsledcích svých pokusů proslovil na pokračování na dvou schůzích Přírodozkumného spolku (Naturforschender Verein) dne 8. února a 8. března 1865 v budově Vyšší státní reálky na ulici Jánská 22. Jedou z nejcennějších památek, kterou vlastní Augustiniánské opatství, je originál rukopisu Gregora Johanna Mendela z roku 1865, pojmenovaného Versuche über Pflanzen-Hybriden (Pokusy s rostlinnými hybridy).
O této Mendelově práci a přednášce by se svět pravděpodobně nedozvěděl, nebýt Gustava von Niessla, sekretáře Přírodozkumného spolku, který si rukopis přednášky od Mendela vyžádal a v roce 1866 tuto práci publikoval v ročence spolku Verhandlungen des naturforschenden Vereines in Brünn. Na titulní straně Mendelova rukopisu je dodnes Niesselova vlastnoruční poznámka objednávky 40 ks výtisků pro Mendela. Zvláštní otisky Mendel rozesílal vědcům, o kterých se domníval, že by jeho práci mohli rozumět.
Kromě zvláštních otisků rozeslal Přírodozkumný spolek objemné svazky ročenky s Mendelovou prací 133 učeným společnostem, vědeckým akademiím, univerzitám a spolkům v Evropě i v zámoří.
Přednášku o výsledcích svých pokusů proslovil na pokračování na dvou schůzích Přírodozkumného spolku (Naturforschender Verein) dne 8. února a 8. března 1865 v budově Vyšší státní reálky na ulici Jánská 22.
O této Mendelově práci a přednášce by se svět pravděpodobně nedozvěděl, nebýt Gustava von Niessla, sekretáře Přírodozkumného spolku, který si rukopis přednášky od Mendela vyžádal a v roce 1866 tuto práci publikoval v ročence spolku Verhandlungen des naturforschenden Vereines in Brünn. Na titulní straně Mendelova rukopisu je dodnes Niesselova vlastnoruční poznámka objednávky 40 ks výtisků pro Mendela. Zvláštní otisky Mendel rozesílal vědcům, o kterých se domníval, že by jeho práci mohli rozumět.
Kromě zvláštních otisků rozeslal Přírodozkumný spolek objemné svazky ročenky s Mendelovou prací 133 učeným společnostem, vědeckým akademiím, univerzitám a spolkům v Evropě i v zámoří.
